DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 19.02.2012 15:53:52

Obec Polánka

Historie Polánky

 

Historie Polánky

            Polánka bývala již ve 14. století majetkem pánů z Lipé a náležela k jejich lenním statkům.Léna byly částí majetku (vesnice, tvrze a dvory), které páni z Lipé propůjčovali za různé služby méně bohatým šlechticům.Tito tzv. manové byli povinni především vojenskou službou, doprovázeli svého lenního pána na cestách a někteří manové zastávali různé úřady při dvoře nejvyšších maršálků.
           
Od poloviny 14. století se připomíná v Polánce vladycký rod, pocházející z Krhova u Hrotovic a píšící se kromě Polánky také Kunčicím a Černíně. V erbu měli polopostavu muže se zdviženýma rukama. V roce 1349 se poprvé zmiňuje Čas z Polánky, jehož jméno je také prvním nepřímým dokladem o existenci vesnice. Čas z Polánky zde sídlil v letech 1349 – 1376, v období 1387 – 1412 se zde připomíná jeho syn Přibík Čas. Přibíkův syn Erazim z Polánky byl zřejmě špatný hospodář, vedl četné spory a zděděné statky neudržel. Také léno Polánku byl asi nucen opustit někdy mezi léty 1420 – 1430, neboť poté se po vsi píše rod Vidinů z Žíňan a Dobronic. Roku 1437 se připomíná přísedící krumlovského manského rodu Matěj Vidun z Polánky, ale již 1451 seděl tu man Jan z Železného a z Polánky. Také se v Polánce nezdržel dlouho, neboť již o dva roky později vykonával úřad olomouckého purkrabí. V roce 1461 se po Polánce píše také Jan z Čéče.
           
Na přelomu 15. a 16. století přichází na léno do Polánky rod Sokolnických z Bítova. Rod se psal po Sokolníkách u Brna, které drželi jako léno třebíčského kláštera. V roce 1524 se v Polánce připomíná Hynek Sokolnický. Jemu prodal Jan z Lipé v roce 1533 léno v Polánce (tvrz, dvůr a vesnici) do plného vlastnictví.
            Od krumlovského panství byla Polánka oddělena jen krátce, neboť ji roku 1560 Petrold z Lipé koupil zpět od bratrů Jana a jiřího Sokolnických. Součástí rozsáhlého krumlovského dominia byla i v následujících staletích až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848. Polánka byla samostatnou obcí do roku 1976, kdy se stala místní částí města Moravského Krumlova.

Kaple Narození Panny Marie
Polánka po třicetileté válce neměla vlastní kostel a náležela k farní správě v Moravském Krumlově. V roce 1785 byla přifařena do Řeznovic. Snaha o stavbu vlastní kaple byla realizována s přispěním Krumlovské vrchnosti v roce 1842. Kaple však svojí velikostí nestačila potřebám obyvatel, proto bylo rozhodnuto v roce 1899 vystavět nynější kapli.

 Tvrz
V písemných pramenech z 16. století se vícekrát připomíná zdejší tvrz, která bývala sídlem manů. Bohužel její poloha ani doba trvání není známa.

Pindulka
Přes Polánka procházela jedna z větví středověké dálkové cesty mezi Znojmem a Brnem. Na této komunikaci jsou v pravidelné vzdálenosti jako korálky navlečeny zájezdní hostince, odpočinková místa pro formany i tažná zvířata. Nedaleko Polánky stála o samotě zájezdní hospoda Pindulka. Na Moravě existovalo více zájezdních hostinců tohoto jména. Ve své době to bylo zřejmě jméno pejorativní a značilo hostinec pochybné pověsti. Pindulka stávala ještě koncem 19. století u křižovatky silnic na jihovýchodním okraji současné zástavby.

Krumlovsko – Rokytenské slepence
Slepencové skály v říčním údolí kolem Moravského Krumlova patří k nejcennějším zbytkům divoké přírody s mimořádnou rozmanitostí flóry i fauny. Skalní stepi a polopřirozené lesy hostí desítky druhů chráněných rostlin a živočichů. Chráněné území kategorie „ národní přírodní rezervace“ bylo vyhlášeno v roce 2005.

Zdroj: www.moravskokrumlovsko.cz

  

Další zajímavý odkaz z historie Polánky najdete ZDE

Fa 30.10.2007


                                          Boží muka v Polánce

              Polánka na Znojemsku je neveliká lokalita u státní silnice z Moravského Krumlova do Ivančic.Název je odvozen od jména rytířského rodu jemuž patřila.Od 16. století patřila k Moravskokrumlovskému panství, tehdy ovšem jako obec s vlastní samosprávou.Dnes je součástí Moravského Krumlova.

            Vilém Haňák, který počátkem minulého století zpracovával pro rozsáhlou edici Vlastivěda moravská moravsko-krumlovský okres, obec velmi chválí. Její vnitřní rozvoj a výstavnost prý neměla v celém okrese obdobu. Zasloužila se o to především rodina Bendů, jejíž dva členové, otec František a syn stejného jména, měli jako starostové možnost ovlivňovat chod obce a pracovat na jejím zvelebení téměř tři čtvrtě století. František Benda syn, byl dokonce roku 1907 zvolen zemským poslancem.

            Citlivý vztah mají ke své obci a jejímu okolí rovněž dnešní obyvatelé. Vždyť jejich zásluhou se opravila i zdejší boží muka. Stojí za vesnicí nedaleko cesty do Řeznovic a představuje typ hranolových božích muk asi z poloviny 19. století. Z masivní hranolové patky vyrůstá čtyřboký dřík, rozčleněný prstencovou římsou. Spodní část dříku je na všech čtyřech stranách vybrán nikami, zaklenutými konchou. Do nich místní věřící umisťují vázy se stále čerstvými květinami. Vrchní část dříku je nepatrně užší než dolní a je prolomena čtyřmi pravoúhlými nikami, v nichž jsou obrázky Panny Marie a Ježíše Krista. Vyložená profilovaná římsa nese čtyřbokou střechu, v jejímž vrcholu se tyčí dvouramenný kříž.

            Proč a kým byla boží muka postavena, dnes už nikdo neví. Však také osamělá stavbička za vesnicí posledních padesát let chátrala, obrůstala náletovými akáty a stále víc se nakláněla k zemi, až se zdálo že spadne. A v tomto zdevastovaném stavu se jí ujali místní obyvatelé, pravda, napřed to bylo jen několik nadšenců, kteří si ze skromnosti nepřejí být jmenováni, ale postupně se přidávali další a svůj volný čas věnovali její obnově. Materiál zaplatil Městský úřad v Moravském Krumlově, ale veškerou práci odvedli zdarma lidé z Polánky. Museli stavbu vyrovnat, zpevnit její základy, dozdít scházející části, omítnout, olíčit a položit novou krytinu na střeše. Jejich obětavost byla oceněna 15.srpna 1998, kdy při slavnostní mši opravená boží muka posvětil kapitulní vikář brněnské diecéze.

                                                                                                                                                               Jitka Matuszková



 

Fa 11.11.2007